Tata

Když jsem minule psala o mužích nebo vlastně, kdykoli jsme psala o mužích, jednoho zásadního jsem vynechala. Je totiž těžký o něm psát. Ale nemůžu ho vynechat. Jsem mu tak strašně podobná. Nostalgička, vztekloun, blázen. Čím dál víc ale zjišťujeme, že to není výhoda.

baby-pics.tumblr

Nejdřív jsem jeho, protože mě zplodil.
Pak je můj, protože jsem jeho holčička.
On je ten nejlepší chlap bez udání důvodu.
Má nejlepší vtipy, je nejchytřejší, má děsnou sílu, vždycky vyhraje v pexesu, Člověče, nezlob se i z Pohádky do pohádky.
Nejzáživněji vypráví o dětství v komunismu.
Má hodně desek a vždycky je v neděli pouští z hi-fi věže, která strašně píská, když už je moc nahlas. Koukáme se s ním na starý filmy, ze kterých umí snad všechny hlášky.
Miluje Travoltu a tancuje vtipně jako on.
Naučí mě snad všechny hrady a zámky poznat z malých pexesových kartiček.
Vzal nás na nejlepší výlet po republice! Spali jsme v kufru našeho starýho favoritu.
Jako jedinej klepe, když chce jít do mýho pokojíčku.
Uvádím ho ve všech svých slohových pracích jako svůj vzor.


Kéž by dětství vystačilo na celý život. Kéž by tohle všechno byla zase pravda. Kéž by se to tak děsně neposralo.

♥

PS: Haló, pane, jste ženatej?