středa 11. listopadu 2020

Ještě nevim

 
Víš, že ve snu nemůžeš umřít? 
Mozek ti to nedovolí. Pozná, že je něco špatně, tohle ještě nezažil.
Snová nesmrtelnost. 
Byla nekonečnost času a netrápilo nás plutí, nutkání, čekání, trpělivost. Bez nutnosti se vracet, měnit, napravovat. Dost života. Dost na vršení synonym i pleonasmů. Na souvětí i metamorfovaný slasti. 
Víc zbytečnejch slov, rán, ran.
Víc snů.
Nezní to tak děsivě, jak to znívalo, prázdně a neživě. Slzy nejsou už tak slaný, 
umí téct tak nějak rychleji, bez bolení hlavy.
 
Víš, že ve snu nemůžeš umřít? 
Ještě nevim.




řetízkáč

těžký nohy všechno mají
dokud neožijou jako zombie
neumeju ten smrad cíg ani třema kondicionérama 
mystifikačně: už nikdy
slepim se jak letadýlko z ABC, poskládám se jak košile do skříně
vonim po Lenoru sensitive
jsem sensitive, kdo si, kurva, ještě nevšiml
budík na sedm
dopo dobrý
odpo zase nasedám
řetízkáč




ne-naše-l

ztrácíš se v lesech
není to jen les, jsou to lesy, moře lesů

nemám hlas
tvoje volby

ztrácíš se v kůrovcovým dřevě
v lese na hovno

nekácim, nepálim
tvoje smrky, tvoje vášně

ztrácíš se a umíráš
jak pes

nemám hlas
tvoje volby, tvoje urny

 ve snu nemůžeš umřít 
 ani žít

ještě nevíš