Je mi 21. Zase o rok víc. Jako každej rok. A letos snad poprvé za šest let s pocitem, že nejsem stará.
Najednou jsem se ráno vzbudila a neměla ten divnej pocit jako poslední roky, že mi zase něco ujelo a já pořád nestíhám a už jsem stará a měla bych se vzchopit. Najednou mi přišlo na mysl: "jééé, já mám narozeniny!"
Nevim, jestli je proto, že jsem oficiálně od Kanady přes Vietnam plnoletá, ale chce se mi říct, že se často poslední dobou koukám do zrcadla a říkám si: "Holka, jak je možný, že tě ještě žádnej chlap nemiluje? Vždyť seš skvělá!" Když čtu někdy nějaký svoje věci, které jsem napsala, tak si říkám: "To jsem vážně napsala já? To je super!" Když vidím svoje starý obrazy, slohovky, scénáře, návrhy říkám si: "V tobě něco je! Ty seš talent holka, holka, kdo tě to tak naučil?" (a pak si začnu zpívat Lucii...) Pak si často přijdu trapně, ale dneska říkám, že nevim, proč bych měla. Vždyť ocenění krásy, umění nebo čehosi je subjektivní záležitost a já subjektivně a nezaujatě (ehm...umím si doopravdy vynadat nejvíc na světě) říkám, že jsem fajn holka, která vytváří zajímavé (v tom dobrém smyslu!) věci. Protože kdybych si tohle nemyslela, tak bych to přece nedělala, tak bych přece ani nemohla vylézt z baráku!
Je jednodušší se nemít rád, dělat věci, které po vás chtějí ostatní, přizpůsobovat se, Mnohem je těžší dělat to, co chceme, i když dopředu nevíme jestli to bude dobrý nebo špatný, mnohem těžší je vzepřít se ostatním, když cítíme, že musíme, chceme nebo vyloženě potřebujeme. Neříkám, že by člověk neměl dělat kompromisy, že by ho nemělo zajímat, co na to ostatní, nepokládat si otázku: neubližuju někomu tím, co dělám?, ale nikdy bychom se neměli cítit jako oběti. Svých rodičů, minulosti, lásky, budoucnosti, ale ani přítomnosti.
Není žádný návod na život ani 10 rad, jak žít šťastně. Je to balanc mezi láskou, vášní, nenávistí, kritikou, reflexí, přírodou... Promiňte, je mi 21 a připadám si strašně dospělá a sečtělá a tohle píšu, abych to mohla zítra popřít a zase napsat něco jiného ♥
Mimochodem - dostala jsem úplně boží psací stroj - na tom se bude psát rodinná historie jedna báseň.
PS: Tajné životy ♥ archiv RTVS
Žádné komentáře:
Okomentovat