úterý 20. prosince 2016

Podělaný kompromisy

Vztahy jsou o kompromisu, škola je kompromisu, život je o kompromisu...Jo, nejdřív je všechno o kompromisu, a pak vám zase řeknou, že v některejch věcech se kompromisy nedělaj. Jenže v kterejch? 
Dneska jsem šla ještě na zkouška a zůstala tím o dva dny déle v Brně. Byl to vnitřní boj, protože se mi tak strašně chtělo domů za vánočkou... a mamkou, samozřejmě..a taky za postelí a hvězdičkovým pyžamem. Jenže vyhrála škola a já mám pocit, že jsem se zradila. Protože pro mě přeci není víc škola než čas strávený s lidmi, který miluju, víc než moje zdraví, protože jsem vážně neskutečně vyčerpaná, nemocná a teče mi snad ze všech hlavových otvorů, není víc než moje přesvědčení, že se z tý školy hodlám nepodělat. Ale na obranu dnešního odjezdu - v neděli byla ledovka...

flickr.com/fernandasalesdesousa

Tak proč ty kompromisy vlastně děláme? Asi ze strachu, že budeme vypadat líní, namyšlení, tvrdohlaví, sobečtí... nebo kdo ví co ještě. Protože neudělat kompromis znamená udělat něco podle sebe, vlastních pocitů a někdy i pro sebe. A to se ve světě hrané skromnosti a tolerance prostě neodpouští. A to mě vážně štve! 
Chci si ponechat vlastní nápad, i když objektivně by bylo lepší se domluvit na třetím řešení.  Jo, někdy je to fajn a uspokojující najít tu třetí lepší cestu, ale někdy je to tak neskutečnej opruz, že by bylo lepší, kdyby si jeden stál za svým a druhej se přizpůsobil.  Chci něco dělat jen pro vlastní potěšení a vidět v tom jen svůj smysl. Nechci dělat nudnou (nedejbože zbytečnou) práci jen proto, že jsou za ní dobrý peníze. Nechci tak trochu lhát ani se tak trochu přetvařovat. Nechci dělat něco jenom pro druhý, když s tím já nejsem vnitřně ztotožněná. 
Naši mi říkají, že to přijde s věkem, s dětmi, s manželem, takhle potřeba hledat zlatou střední cestu mírného sebezapření. A jak dlouhodobě víme, já jsem mladá, svobodná, bezdětná, perspektivní... která je dělat nemusí a ani nechce. A jak ostatně obecně známo - opravdu dobrý kompromis je jenom ten chtěný. Každej jiný je jenom podělanej paskvil, kterej všechny omezuje. 


Tak aspoň zenová Enya










PS: Omlouvám, že tentokrát to nebyl předvánoční článek plnej světýlek pokropenej turbomoštem

Žádné komentáře:

Okomentovat