středa 1. října 2014

Milane, kde jsi sakra byl?!

Když jsem byla v pubertě...no, i když máma by mi asi řekla, že v ní pořád jsem... nevadí...prostě, když jsem byla v pubertě, což budeme tedy považovat za roky kolem patnácti, tak jsem hrozně moc chtěla číst už ty dobrý knížky, co měl táta v knihovně v obýváku. Vzkříšení od Tolstého, Mrtvé duše od Gogola nebo Spalovače mrtvol od Fukse. Ale táta mi vždycky říkal - "Handulko, to jsou těžké knížky, to nepochopíš..." No, tak jsem je tam nechala ležet a nafrčeně šla číst zase Standu Rudolfa, Lenku Lanczovou a Meg Cabotovou...když ale padesátá druhá hrdinka přišla o panenství, tak jsem chtěla zas číst ty tátovo, ale bála jsem se, že je fakt nepochopím...

"V říší kýče vládne diktatura srdce."

Toni F./Flick.com
A tak jsem se knížkám od těch autorů, kteří jsou "těžcí", začala vyhýbat, i když to je dost často klasika.
Ale vždycky, když takhle doháním to, co patří k všeobecnému přehledu, tak si říkám, že je možná dobře, že to čtu až teď a ne v telecích letech, kdy bych se třeba různě inspirovala... ale to neplatí v případě knih Milana Kundery!! A zejména pak u Nesnesitelné lehkosti bytí!

Už dlouho jsem se takhle netěšila na každou volnou chvíli, až budu moci číst, prožívat s hrdiny štěstí i pády...dlouho jsem nebyla tak nadšená, vnímavá, zasažená, v euforii i melancholii. Pořád si říkám - proč jsem to nečetla dřív?

Kdoví jaká bych byla, kdybys mi, Milane, včas řekl tohle: 
  • Co se stalo jednou, jakoby se nestalo - a to vím jako až teď?!! Jak jsem mohla tušit, že lidi (chlapi) takhle přemýšlí?...
  • Láska se může narodit z jediné metafory - tohle jsem věděla, ale ty následky...mohl si dát aspoň znamení..
  • Jen ty nejnaivnější otázky jsou skutečně vážné
  • Láska znamená zřeknout se síly - a ne ji nabrat?...aha...
  • Láska se neprojevuje touhou po milování (tato touha se vztahuje na nespočetné množství žen), ale touhou po společném spánku (tato touha se vztahuje jen k jediné ženě)- no, když se to řekne takhle...
  • Ale právě ten slabý musí umět být silný a odejít, když ten silný je příliš slabý, než aby uměl slabému ublížit - kéž by tohle věděli všichni..
Milane, měls mi to říct dřív! Anebo ne? Kdoví. Teď tě mám a přečtu tě celého...teda až na nový kousky, co vydáváš jenom v italštině!


Ps: Film NLB stojí tak trochu za starou bačkoru, i když v něm hraje úžasná Juliette Binoche...
Pss: Jestli umíte číst a poslouchat hudbu, tak NLB jedině s The Neighbourhood...


Žádné komentáře:

Okomentovat