Tak nějak vobyčejně šťastný...

Jsem velkej nostalgik. Ráda vzpomínám na starý časy i na ty, který jsem ani nezažila. Miluju starý filmy, retro módu a všechno na čem je jen trochu hipsterský patiny. Nejradši bych žila postaru někdy před padesáti lety a makala až by mi klouby praskaly v těle. 
Samozřejmě by přišlo vystřízlivění a všechna realita světa by mi padla na bedra jako stokilovej medvěd, ale kvůli tomu to neříkám, spíš proto, že mi došlo, proč jsem taková a co tím sleduju...

Byla jsem teď na Vysočině u rodiny v takový malý vesničce. Jezdím tam odmalička - moji rodiče a jejich rodiče a zase jejich rodiče odtud pocházejí. Příbuznej je v podstatě každej s každým minimálně přes třetí koleno tety Mařeny. Miluju to tam!

♥ Šťastná jsem tam byla odjakživa♥

♥ Miluju ten vzduch, co všechno kolem sebe téměř drtí, miluju ty vůně luk, lesů, hnoje - nikde takhle ten hnůj nevoní, přísahám!, miluju ty starý baráky se stodolama, řvaní ptáků, slepic, krav a ovcí, miluju ty ostře žlutý vajíčka k snídani a čerstvej chleba, domácí -rajčata, okurky s pořádnou náloží mrkve a kopru, červenou řepu se zelím♥, miluju ty lidi a jejich bezvadnej slovník, bodrost, bezprostřednost! Miluju to, jak je to pořád stejný (teda ne všechno, logicky) a ty zásadní věci zůstávaj pořád konstantní. 

Dělat úplně normální věci tak nějak přirozeně. 
Tak třeba letos jsem zase dělala věci, co jinde a jindy nedělám a jsou tak dokonale vobyčejný:

• Jela jsem na motorce bez helmy - jako spolujezdec a připadala si jako Blažena ze Slunce sena
• Jela jsem na kole-  možná pro někoho nic divnýho, ale já kola nenávidim! Tentokrát jsem jela, taky bez helmy a bylo to kupodivu bezva!

Ještě aby nebylo na tak super cestě!

• Koupala se nahá v totálně zeleným rybníku

Ale na fotce vypadá dobře...

• Jedla švestky a jablka rovnou ze stromu
• Kradla kukuřici z pole
• Poslouchala ticho (dobře no, občas do toho nějaká kráva zabučela...)
• Četla v trávě bezva knížku - Dva proti říši ! Pecka!
• Jedla k snídani domácí játrovou paštiku s cibulí - nebo vysočinu s okurkou ♥
• Pila víno po láhvích 
• Pila "smrťáka" (káva alá turek, 4 lžičky, bez mléka) a neumřela

A zbožňuju to tam, protože tam jsem úplně vobyčejně šťastná. V tý nepřekonatelný samozřejmosti a upřímnosti. Je to dětství, bezpečí, jistota. To by měl každej poznat. 
Ale fakticky mi dochází jaká to nakonec může být strašná rutina a jak se to může najednou z ničeho nic člověku zajídat, jak to všechno plyne ve svých kolejích, ale taky vim, že je to něco, co chci taky vybudovat. Pro sebe, svého muže, děti, přátele. Mít takový požehnaný místo.

Momentálně mám pocit, že to nedokážu, že to moc těžký, málo pravděpodobný. Pochybnosti. Tak to nechávám plout a dávám tomuhle snu, o kterým mám pocit, že by mě udělal šťastnou, volnost.

PS: Přiznávám, že se fakt těším na podzim!
PSS: Kakao a deka!
PSSS: Ale léto je nádherný, vo tom žádná!