úterý 29. listopadu 2016

Opravdoví muži a jejich emancipované ženy

Od doby, kdy jsem zjistila, že se lidi dělí na kluky a holky, byla jsem feministka. Žila jsem ve stereotypech - chlapi všechno můžou a ženský nic, když chlap podvede je borec, ženská lehká děva... 
Zároveň se mi nelíbilo, že JÁ!, tak inteligentní a plnohodnotná osoba, bych měla být podřízená někomu, kdo nechává po bytě rozházený smradlavý ponožky, navíc bych měla ještě přijmout jeho příjmení a potvrdit tím to, že jsem něčí. A navíc v životě ženy je přeci tolik bolesti - menstruace, porody... žena prostě vydrží víc než člověk. Emancipace na vrcholu! 


Ale je to blbost. Vážně. Protože muž, pokud je opravdovým mužem a ne majetnickým egoistou, stává se tím, po kterém každá feministka touží. Takoví muži totiž mají sakra těžkou životní úlohu. On je ten, který se má starat, zabezpečovat, budovat, který je zodpovědný nejen za sebe, ale i za svou ženu, svoje děti. Jemu tohle všechno leží na bedrech! On má na starosti, aby se jeho rodina cítila v bezpečí, ačkoli on má strach, pochybnosti, cítí se na dně. Takovým mužům je třeba se podřídit, takovým mužům je tak jednoduché, osvobozující a nádherné se podřizovat, mít je v úctě, vzhlížet k nim, obdivovat je a samozřejmě hlavně bezmezně milovat. A co víc, takoví muži o to stojí.
Pak je jednoduché přijímat všechny role ženy s naprostou samozřejmostí a přirozeností. Ale to neznamená jen v zástěře v kuchyni a naštvaně čekat s teplou večeří, až manžel laskavě přijde domů. Být něčí ženou totiž hlavně znamená být milovanou a respektovanou. A to se pak vaří samo.

Je tak fascinující, jak je to na tom světě krásně zařízeno a muž a žena do sebe zapadají jako dvě kávové lžičky. Obě jakoby vypouklé na jinou stranu, ale nakonec najdou správný směr. A pak vznikne malý lžičkový klon, který je tak napůl jako ti dva a hledá k sobě ten správný (s)klon... 
Jasně, všichni víme, že to často taková romantika není... ale nebudeme si to kazit ♥










PS: Dnešní den je prostě jízda ♥
PSS: Už jste stáhli někdy nazí ve fotokomoře?
PSSS: Já jo.
PSSSS: Prima to bylo.

Žádné komentáře:

Okomentovat