Všechno bude jako v roce 2018

Posledních pár hodin roku 2017 a dneska to nějak se mnou nic nedělá. Každý rok mám tendenci rok hezky uzavřít. Dočíst rychle všechny rozečtené knihy, uklidit si ve stole, dodělat všechny todolisty a začít hezky nanovo. Dnes jsem se ale při ukládání starého diáře jenom začetla do všech těch starých diářů a deníčků, které jsem si v minulých letech vedla. Dlouho jsem se tak nezasmála, necítila trapně, ale nejvíc mi mě bylo vlastně líto. Jakýma blbostma jsem se to zaobírala!

Kéž bych si mohla zpětně vysvětlit, jak rychle na všech problémech, hádkách a někdy i lidech přestane záležet. Zároveň bych si chtěla říct, že nikdy nebudu nohatá barbína, která mluví jen když je tázána. Že nikdy nebudu příliš oblíbená v kolektivech a většinu žití propřemejšlím nebo propíšu. Ale ráda bych si řekla, že mi to začne rok od roku míň vadit, začnu to mít dokonce ráda. A že to, co jsem si tenkrát tajně myslela a zapisovala, začnu říkat a žít podle toho. 

Ale do minulosti se v tomhle uspořádání světa holt vrátit nejde. Máme jenom přítomnost a budoucnost, ale i s tou přítomností je to ošemetný, protože tahle moje přítomnost je ve vteřině minulost, že jo... takže dejme tomu, že zbyla jen budoucnost, což samo o sobě není málo!

Rozhodla jsem se, že si napíšu dopis do budoucnosti. Je na to taková stránka na netu, kde to napíšete a za rok (3 roky nebo 5 let) vám pošlou e-mail s tím dopisem. Já jsem holka nedočkavá, takže 5 let by na mě bylo asi moc. 

Docela mě to nadchlo.  Trochu jsem v něm popsala, v jakém rozpoložení se teď nacházím a co si myslím, ale hlavně jsem napsala, co si myslím, že bude!

Možná se příští rok zase zasměju, jak jsem byla naivní, ale kdo ví. Rozhodně ale nebude nic, jak je teď, tím jsem si víc než jistá.

Ten vývoj, ten proces, je zvláštní. V něčem se člověk za ty roky našel, něco pořád hledá, v něčem se točí neustále dokola a nemůže z toho vypadnout, nemůže to uchopit natož pochopit.

Všechno bude jiný, zároveň stejný, nový, zároveň starý, starší, šílenější, hlubší, delší. Všechny moje  bývalý články (včetně tohoto) mi budou připadat jako snůšky blbostí, který mi ale nezbude než přijmout. Jako součást každodennosti. Jakou součást atmosféry roku 2017 = zoufalý míjení. 

Tak krásný nový rok 2018! Ať je všechno takové, jaké to nikdy nebylo ♥

PS: Sudej rok!! Jupííí